Městská knihovna Rokycany
MĚSTSKÁ
KNIHOVNA
ROKYCANY

Od 12. 4. OTEVŘENO!

Sobotní provoz dočasně přerušen.

Historie

history-2

Městská knihovna věrně otevírá své  brány vědění a informací roky. V její historii byly šťastnými milníky letopočty končící jedničkou. V roce 2021 uplyne už sto let, kdy došlo k oficiálnímu aktu sloučení knihoven obecní, muzejní a knihovny spolku Hálek, aby vznikla městská knihovna v relacích a podle zákonů tehdejší mladé Masarykovy republiky.  Určitě to byla zásluha pokrokovéo zákona o knihovnách a jeho nařízení z roku 1919, kterým nařídil povinnost každé obci vybudovat veřejnou knihovnu. Ale jak to bylo předtím?

Na počátku byl rok 1841. Tehdy rokycanský učitel Václav Pába (1792-1870), který učil od r. 1835 na triviální škole v Rokycanech, dal podnět k založení veřejné knihovny a hlavně zakoupil knihy z nakladatelství Svatojánské dědictví. Bylo jich 22. Také rozhodl, že doživotně bude nakupovat produkci výše zmíněného nakladatelství a tu pak opět věnovat k bohulibé činnosti založené čtenářské společnosti - besedě, kterou založil roku 1848 s učitelem Lodlem a která zahájila činnost v pivovaře, v dnešní ulici U Spilky. Z čtenářské besedy vzniká pobočka Lípy Slovanské a schválením rokycanského magistrátu ze dne 31.7. 1849 nese čtenářská beseda označení Měšťanská beseda. Ta sídlila nejprve v domě U Černého orla (dnešní Lidový dům). Zde si členové mohli přečíst knihy a noviny, které daroval rokycanský rodák a císařský rada Jan Nekola. V roce 1851 byla Měšťanská beseda rozpuštěna a knihy převzala obec. Bachův absolutismus a politický útlak se v Rokycanech projevil i tím, že tehdejší starosta František Mudra půjčování z obecní knihovny zakázal.

Od roku 1897 usilují rokycanští o zřízení veřejné lidové knihovny a čítárny.  Tělocvičná jednota Sokol upozorňuje, že už v jiných městech království Českého veřejné knihovny fungují - Rakovník, Chrudim, Hradec Králové, Roudnice, Nechranice ... A tak slavná městská rada královského města Rokycan prosí o zapůjčení organizačních pravidel knihovny a čítárny v Hradci Králové. Prosbě je vyhověno a do Rokycan putuje jeden výtisk knihovního řádu platného pro lidovou knihovnu, obecním nákladem zřízenou a vydržovanou.

Teprve v roce 1904 se otevřela veřejná čítárna a veřejná lidová knihovna v prvním patře zdejší Sokolovny.  Knihy se půjčovaly vždy v úterý a pátek od 19. do 20. hodiny. Knihovna měla 1540 knih. Jak psal tehdejší týdeník Žďár, stoupal počet návštěvníků a čítárnu navštěvovalo víc mužů než žen. Kromě obecní existovaly v Rokycanech i spolkové knihovny, například spolků Ludmila, Sokol nebo Hálek.

V srpnu 1919 vznikl v Rokycanech Okresní sbor světový, který měl za úkol kromě jiného "sledovat osvětovou činnost a zkušenosti při ní, vést statistiku a dozor veřejných knihoven". Předsedou byl dr. Bohuslav Horák, jednatelem odborný učitel J. Königsmark, pokladníkem Hugo Meluzín, odborný učitel hospodářské školy, a ve výboru bylo dalších osm lidí.  Vznikla také výbor besídkový, knihovní a přednáškový. Vše se stalo na základě takzvaného 1. knihovního zákona z července 1919, který byl tak pokrokový, že nám ho záviděl celý svět. Cesta ke spojené moderní knihovně se otevřela.

Nastal rok 1921. Starostou byl pan Václav Hořice, Rokycany měly 6731 obyvatel, 597 domů a novou veřejnou obecní  knihovnu, která vznikla sloučením knihovny musejní (6 000 svazků), obecní (10 200 svazků) a knihovny čtenářského spolku Hálek (2 347 svazků).

A tak za druhý počátek naší  knihovny, tentokrát jako instituce navázané na město a s legislativní oporou v 1. knihovním zákoně, je považován právě  29. květen 1921, kdy došlo k tomuto sloučení. Městský radní E. Veselý tehdy pravil: “Pěkná knihovna je nejkrásnější ozdobou každé obce”.

Otevření nové knihovny popisuje i týdeník Žďár, a to ve dvou po sobě jdoucích vydáních ze dne 4. a 11. června 1921: "V neděli dovršeno dílo, jež bude sloužiti vždy ke cti Rokycan a jímž se naše město bude moci skutečně chlubiti. Byloť toho dne provedeno sloučení tří velkých  knihoven zdejších, obecní, musejní a čten. spolku Hálek v jednu velikou knihovnu, čítající na 18000 svazků jednak vybrané a cenné četby beletristické, jednak vědecké. Tím postavily se Rokycany jistě v malou řadu venkovských měst, ve kterých o kulturní potřeby občanstva je společným úsilím bohatě postaráno. Pan prof. Dr. B. Horák proslovil pak opět jednu z krásných svých řečí, zdůrazňuje, že knihovny mají sloužiti rozšíření vzdělání, zušlechťovati, vchovávati k pravému lidství. Pan starosta obce Hořice poté uznale mluvil o všech, kdož již r. 1860 položili základ k naší obecní knihovně, zvláště o zdejším rodáku, ministerském radovi Nekolovi, který věnoval mnoho svazků českých a německých knih. Vzpomněl  ředitele škol  V. Kočvary, který bez nároku na odměnu dlouhá léta byl knihovníkem, i pana účetního Sedláka, který se knihovně věnuje 22 let. Po těchto srdečných projevech podniknuta prohlídka knihoven: v obecní podal poučení p. účetní Sedlák, připomínaje že Sokol již před léty věnoval obecní knihovně svoji asi 800 svazkovou knihovnu, o knihovně Hálka podal výklad p. odborný učitel Jaňour, o muzejní pan Dr. Horák. Pak odebrali se účastníci do obecního musea, v němž jsou shromažďovány věci velice oceňované cizími návštěvníky."

Tento zápis naleznete také v městské kronice v roce 1921.

Období 1921 až 1939 lze charakterizovat jako období rozvoje, mírného, ale přesto rozvoje. Válečnou dobu knihovna přestála bez větších následků. Pozdější vývoj byl poznamenán kulturní revolucí, socialistickými soutěžemi, tendenční literaturou a dobovými zvyklostmi.

Volný výběr ve skříni 1950+

Historie dětského oddělení knihovny

Počátky dětského oddělení knihovny v tehdejší Okresní lidové knihovně Rokycany byly skromné. Také nabídka dětských knížek té doby byla malá a odpovídala dobovým vydavatelským trendům - Povídání o pejskovi a kočičce vyšlo poprvé v roce 1929, Ferda Mravenec v roce 1936 a Honzíkova cesta v roce 1954. Ta byla téhož roku zakoupena a zapsána pod přírůstkovým číslem 839/54. V dalších titulech, které byly v knihovně k dispozici, bychom si asi dneska nepočetli: Pavlík Morozov, Malíčkova brigáda či Dětství obecního Pepíčka.

Ještě v roce 1948, dle záznamů přírůstkového seznamu knih, můžeme vyčíst, že do knihovny bylo zapsáno 145 dětských knih a následujícího roku pouze 81.

Samotná historie oddělení začíná 11.listopadu 1954, kdy bylo zahájeno půjčování dětských knih v místnosti dosavadní čítárny v I.poschodí, s okny směrem do náměstí. Toho dne se zároveň dokončují poslední práce: na stěny jsou malovány výjevy z pohádek o zvířátkách K. Kahounem, studentem pedagog. fakulty v Plzni. Na podlahu byly položeny parkety a na ně nové korkové lino. První den bylo zapsáno 74 dětí. Přihlášky, na kterých se rodiče svým podpisem zavázali, že budou dbát, aby děti včas a v pořádku knihy odevzdávaly, byly dětem rozdávány ve školách, stejně jako dodnes. Dětské oddělení bylo slavnostně otevřeno 27.listopadu v rámci tehdejšího Měsíce československo-sovětského přátelství. V prosinci mělo už 300 dětských návštěvníků, pro které bylo k dispozici 1765 titulů.

Hned následujícího roku, v červenci 1955, pokračuje správné rozdělení knih pro malé čtenáře. Knihy se přebalují (tehdy do modrého balicího papíru), lepí se různobarevné štítky podle druhu, píší se nápisy na hřbety knih. Knihy jsou rozděleny na: 1) pohádky, 2) knihy z přírody, 3) dobrodružné, 4) historické, 5) technické, 6) ruské, 7) čtení pro dívky, 8) nejlepší spisovatelů. Znalec dětského oddělení ví, že stejné rozdělení používáme dodnes, ač už nevyčleňujeme ruské knihy a nejlepší spisovatele nazýváme klasiky. Pro děti byl připraven nejen volný výběr knih, ale také umývadlo s mýdlem, aby se mohlo vybírat s čistýma rukama.

Stejně, jako dnes, nejen půjčováním žilo oddělení. Např. v roce 1956 se uskutečnila prodejní vánoční výstava dětských knih a také dětská besídka, na které byly promítnuty dětské diafilmy: Kocour v botách a Námořní pohádka. Půjčovalo se v úterý a ve středu od 13 do 17 hdin, ve čtvrtek od 8 do 14 hodin.

O deset let později, v roce 1967, byl ustaven dětský čtenářský kroužek, který s přestávkami pracoval do osmdesátých let. Scházel se 1x týdně. Malé čtenáře vedla k četbě paní Jiřina Kaloušová, která oddělení řídila až do roku 1978, kdy odešla do důchodu. Po ní nastupuje paní Božena Kofroňová a od roku 1980 do r. 2014 paní knihovnice Vratislava Menclová.

V roce 1985 je oddělení přestěhováno v rámci budovy. Zcela nevyhovující jedinou místnost, která sloužila zároveň jako půjčovna, čítárna, studovna  pracovna knihovnice v I. patře, nahradily místnosi tři ve II. podlaží budovy. Otevřeno je každé úterý 13-17 hodin a každý čtvrtek 12,30 až 15.30 hodin. Zaregistrováno je 636 dětských čtenářů.

Po celkové rekonstrukci knihovny, v roce 1994, má oddělení konečně velké a bezpečné prostory nejen pro půjčování, ale hlavně pro realizaci besed, čtení, soutěží, výstav, Nocí s Andersenem, Pasování prvňáčků ... Ale to už se píše ta současná historie a knihovnu navštěvují vnuci a pravnuci bývalých čtenářů.

Dětské oddělení 1965+ V dětském oddělení  1965

11-1

 

Nejkrásnější pohled na rokycanské náměstí je z oken knihovny.

Knihovna byla původně umístěna  v budově školy Za Radnicí. Odtud se stěhovala do 1.patra domu č. 126/I zvaného U Bluďovských.  Od roku 1903 sídlila ve dvou místnostech místní sokolovny.

Výhodné umístění v domě na náměstí, které máme dodnes, získala knihovna už v roce 1910, nejprve v II.patře domu, který patřil spořitelně.  jednalo se o jeden z prvních dvoupatrových domů v Rokycanech. Původně jednoduchý, později upraven ve stylu novorenesance. Velkorysým rozhodnutím Výboru Obecní spořitelny ze dne 3.3.1930, a to u příležitosti osmdesátých narozenin prezidenta Masaryka, bylo darovat dům č. 83 kulturním účelům: čítárně, obecní knihovně /I.patro/, veliké muzejní knihovně /II.patro/ i městskému archivu /přízemí/, který  v budově radnice neměl vhodné místnosti. Stalo se tak roku 1934: v I.patře vlevo od schodiště, ve dvou světlých, veselých místnstech směrem do náměsí je čítárna, každodenně otevřená. V témže poschodí vpravo je ve třech prostranných místnostech vlastní knihovna. Dlužno říci, že podobné uspořádání s menšími obměnami vydrželo až do roku 1992, než proběhla komlexní rekonstrukce budovy. Tristní situaci budovy počátkem roku 1990 popisuje tehdejší ředitelka Pavla Suchá: "Střechou, která byla již několikrát opravována,do budovy zatéká, okapy zkorodované.  V 1. a 2. poschodí jsou vlivem zatékání poškozeny stropy, stěny i klenby. Na půdě je poškozena boční štítová stěna, levý roh budovy směrem na náměstí projevuje trhání v boční stěně. Ve 2.poschodí je vychýlené zábradlí na pavlači a nad ní prolomená střecha.  Chybí sociální zařízení pro čtenáře, pro zaměstnance je k dispozici pouze jedna místnůstka přístupná z pavlače budovy, v zimě zamrzá."  Hlavní půjčovna v I.patře je předělená místnost s proskleným okénkem: vstupní část slouží pro pohyb čtenářů, zároveň jako čítárna novin a zároveň je zde umístěn fond novinek naučné literatury. Za okénkem je výpůjční pult s nabídkou knih. Veškerou techniku zastupuje mechanický psací stroj, dva stolky pro knihovnice a jejich zázemí a lístkové katalogy v dřevěných zásobnících."

V období 1992 až 1994 proběhla celková rekonstrukce budovy.Knihovna byla tehdy vystěhována a působila na několika místech v Rokycanech. Především v objektu bývalé školky za objektem Kovohutí, studovna a část oddělení pro dospělé v I.patře budovy traktorové stanice a v nynějším zeleném domě na náměstí byl umístěn antikvariát.

Další významná rekonstrukce střechy, krovů a nástěnné fresky byla provedena v roce 2018.  V roce 2020 byla vyměněna okna a žaluzie v předním traktu domu směrem.

22Kalendárium, aneb, Jak šly další roky v knihovně

Od roku 1994 je  knihovna příspěvkovou organizací města Rokycany.

V roce 1998 byl uveden do provozu automatizovaný knihovní systém (původně LANius, nyní Clavius). Ve stejném roce se knihovna stala místem veřejného přístupu na internet a v budově knihovny zahájilo činnost informační centrum.

V září 2007 otevřela knihovna hudební oddělení. V roce 2008 bylo informační centrum přemístěno do budovy městského úřadu a knihovna rozšířila služby hudebního oddělení o přístup na internet.

V současné době má knihovna pět odděleních , 109 tisíc  dokumentů a necelých 3000 registrovaných čtenářů.

V roce 2017 přibyly nové skladovací prostory v ulici Pod Kostelem s moderními posuvnými regály.

V roce 2018 prošly rekonstrukcí krovy a střecha knihovny. Současně byla zrestaurována nástěnná freska nad schodištěm a zrekonstruováno dětské oddělení.

V  roce 2019 proběhla velkorysá úprava hlavní půjčovny v přízemí knihovny.

V roce 2020 jsme začali používat nový knihovní program KOHA. Proběhla výměna oken se žaluziemi v předním traktu budovy. 

A co chystáme do budoucna?  Bibliobox, možnost vrátit knihy v režimu 24 hodin/7 dní, tedy i v době, kdy je knihovna z nejrůznějších důvodů uzavřena.

O knihovně

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Beseda o Černobylu 24.9.2020

Anketa

Hlasujte kliknutím na jednu z možností
Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Aktuální počasí

Počasí dnes:

19. 4. 2021

zatazenosdestem

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 8 až 12°C. Noční teploty 6 až 2°C.

Svátek

Svátek má Rostislav

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.

Pranostika na akt. den

Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.

OTEVÍRACÍ DOBA